Užívání státních symbolů ČR při sportovních událostech
Ministerstvo vnitra je na základě § 12 odst. 1 písm. k) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů, gestorem problematiky státních symbolů České republiky.
Dlouhodobě se potýkáme s problémem nedodržování zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o užívání státních symbolů“) ze strany řady sportovních fanoušků. Konkrétně jde o to, že sportovní fanoušci popisují státní vlajky ČR nebo jejich napodobeniny různými nápisy, především nápisy obcí, z nichž pochází nebo jmény sportovců, kterým fandí. Ustanovení § 9 písm. j) zákona o užívání státních symbolů zakazuje opatřovat státní vlajku ČR jakýmkoli textem, vyobrazením, obrazem, znakem nebo odznakem.
V praxi je pro nás velmi obtížné zajistit dodržování tohoto zákazu. Obce nemají personální kapacity na to, aby vysílaly své úředníky na sportovní akce konané na jejich území za účelem zajištění dodržování pravidel pro nakládání se státní vlajkou ČR. Policie ČR i strážníci obecních policií, kteří jsou případně přítomni sportovním akcím, jsou obvykle zaměstnáni spíše udržováním bezpečnosti a veřejného pořádku než kontrolou dodržování právních předpisů na úseku státních symbolů. Nedodržování právní úpravy na úseku státních symbolů ČR řeší až v případě, kdy jde o zásadnější porušení zákona (např. ničení státní vlajky ČR).
Navíc v mnoha případech sportovní fanoušci neužívají přímo státní vlajku ČR tak, jak ji vymezuje § 4 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ale její napodobeninu s jiným poměrem stran (případně i jinou velikostí modrého klínu). Na užívání napodobenin státních vlajek ČR se však zákon o užívání státních symbolů, až na výjimky, které ale nejsou pro řešenou problematiku relevantní, nevztahuje. Popisování napodobenin státních vlajek ČR sice není výslovně v rozporu se zákonem, jde však o jednání velmi nevhodné, které nepřispívá k důstojnosti užívání české státní symboliky. V této souvislosti poukazuji též na to, že sportovní utkání sledují často i děti a mládež, kterým se tak dostává do podvědomí, že popisovat státní vlajku ČR je normální. V hodinách občanské výchovy se přitom učí pravý opak. Takový stav jistě není žádoucí.
Z našeho pohledu je jediným alespoň trochu efektivním způsobem jak zabránit (nebo alespoň omezit) popisování státních vlajek ČR a jejich napodobenin, osvěta v oblasti užívání státních symbolů ČR vůči sportovním fanouškům. Ministerstvo vnitra se dlouhodobě snaží šířit informace o správném způsobu užívání státních symbolů ČR, a to především prostřednictvím svých webových stránek, poskytováním stanovisek a články v tištěných periodicích. Z hlediska naší působnosti ale máme poměrně omezené možnosti působit cíleně na sportovní fanoušky. Vstoupit v kontakt s pořadateli různých sportovních akcí je pro nás prakticky nemožné, neboť je jich mnoho a obvykle o nich ani nemáme povědomí. Tím méně je pak pro nás reálné oslovit přímo fanoušky různých sportovních akcí.
Z výše uvedených důvodů si dovoluji obrátit se na Vás s prosbou o součinnost v dané věci. Konkrétně bychom potřebovali, aby se k pokud možno co největšímu množství sportovních fanoušků dostala informace, že státní vlajka ČR není transparent, který je možno libovolně popisovat, ale že jde o státní symbol, jehož užívání je upraveno zákonem. Na státní vlajku (ani její napodobeninu), jak již jsem uváděl výše, nepatří žádné nápisy ani vyobrazení. Sdělení, která mají sportovní fanoušci potřebu zveřejňovat písemně (nejčastěji název obce/města, z níž pochází), mohou psát jinam – na samostatný transparent (ceduli), na své oblečení atp.“